Muzikoterapie

Muzikoterapie nemá za cíl hudební výkon, ale spontánní, hudební prožitek směřující k dosažení předem domluveného terapeutického cíle. Může probíhat individuálně, nebo skupinově. (CZMTA)

S muzikoterapií se můžeme setkat např. u osob se speciálními vzdělávacími potřebami, u seniorů, v rodinách, v medicíně - neonatologie, rehabilitace, kardiologie, pediatrie, psychiatrie, neurologie, onkologie nebo paliativní medicíně.

Při muzikoterapii můžeme podpořit:

• Koordinaci
• Koncentraci
• Sociální dovednosti
  
• Kognitivní funkce
• Zklidnění a uvolnění
• Komunikaci a porozumění
• Motorické funkce
• Emoce
• Odbourání stresu
• Senzorické funkce
• Psychomotorické funkce a mnoho dalšího
  

Hudba odedávna v nejrůznějších podobách pomáhala propojovat se s ostatními lidmi, uzdravovat a překonávat různé obtíže.

Termín muzikoterapie je odvozen z latinského slova musica – hudba a řeckého therapeia – léčit, starat se, pomáhat, ale také vzdělávat a cvičit.

Muzikoterapie je jednou z uměleckých terapií, která využívá hudby a zvuků k rozvinutí, obnovení a nabití nových schopností, dovedností a zlepšení kvality života. Hudba si nachází cestu komunikace i beze slov, umožňuje sebevyjádření, rozvoj různých oblastí, např. podporu senzomotoriky,  sociálních dovedností, sebedůvěry, relaxace, atd. Terapie se přizpůsobuje každému individuálně a probíhá zábavnou a hravou formou. Je vhodná pro všechny věkové skupiny, a to jak při tělesných, tak i duševních onemocněních. V muzikoterapii je klíčový vztah, který vzniká mezi terapeutem a klientem. Je to vztah založený na důvěře a bezpečí.